60. otázka - Jak se mohla vejít všechna zvířata do Noemovy archy?

Do celé sekce otázek tykajících se vztahu vědy a víry bych rád zařadil alespoň dvě, které se přímo týkají biblického líčení historické události. Jednou z nejčastějších, která je také často napadána, je líčení o tom, jak Bůh zničil zkažené lidstvo potopou. K této události se váže mnoho souvisejících otázek. Jak se na archu dostala všechna zvířata a jak se tam mohla vejít? A pokud bychom připustili, že je tento příběh pravdivý, byla potopa celosvětová, nebo jen lokální? Odkud se vzala všechna ta voda a kam se poděla? V této odpovědi se budeme věnovat první logistické části těchto otázek, v následující otázce se pak zaměříme na problematiku více obecně.

"Bůh pohleděl na zemi; byla zcela zkažená, protože všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu. I řekl Bůh Noemu: ,Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem, neboť země je plná lidského násilí. Zahladím je i se zemí. Udělej si archu z goferového dřeva'." (Genesis 6,12-14a)

Bible popisuje, že se Bůh kvůli ohromné zkaženosti lidstva rozhodl pro radikální řešení - vyhubení celé planety naprosto zničující událostí bezprecedentního charakteru. Jediný, kdo tuto katastrofu přežil, byl spravedlivý Noe s jeho rodinou a různí zástupci živočišné říše. Ti se po opadnutí vody začali množit a znovu zaplnili planetu. Alespoň tak nám to přibližuje Bible.

Její popis je terčem časté kritiky a je širokou veřejností vnímán spíše jako pohádka, podobenství či nadsázka, která nemá hodnotu přesahující kupř. Ezopovy bajky. Dokonce i hodně křesťanů její historicitu zpochybňuje. Možná i proto, že v souvislosti s ní existuje spousta zdánlivě neřešitelných otázek. Jak se do archy všechna zvířata dostala? A co klokani? To skákali z archy přes celou planetu? Jak se tam všichni mohli vejít? A jak by se potom znovu dostali na vzdálené a izolované části planety?

Všechny tyto otázky a mnoho jiných jsou oblíbenou "municí" kritiků a posměvačů. Když však uvážíme určité myšlenky a možnosti, které nám nabízejí vědci věřící v její historičnost, stane se potopa více srozumitelná a méně nepravděpodobná. Zároveň chci zdůraznit skutečnost, že se tato událost stala před několika tisíci lety a nepřihlížel jí žádný reportér, který by nám situaci podrobně popsal. Ani Bible nemá potřebu konkrétní detaily více přibližovat. Naše úvahy budou proto nutně spekulativní a hypotetické. To ale nemění nic na skutečnosti, že pokud existují reálné možnosti, jak se situace mohla stát, není rozumné celou událost uzavřít jako nereálnou. Mějme vždy na paměti, že její popis potvrzuje sám Ježíš Kristus a v neposlední řadě sama Bible, o jejichž důvěryhodnosti jsme se zmiňovali dříve.

A) Jak se mohla zvířata do archy dostat?

Sama událost potopy je svým charakterem absolutním zázrakem a svrchovaným božím zásahem. Jestliže tedy tato událost nastala, není žádný rozumný důvod se domnívat, že by Bůh nedokázal nějakým způsobem zvířata do archy dostat. Mohl je jednoduše poslat směrem k arše, kde je Noe nalodil. Neznáme sice konkrétní způsob zvířecí "logistiky", pokud je však Bůh všemohoucí, měl nespočet možností, jak toto zařídit.

B) Jak se k arše dostala vzdálená zvířata, jako např. pandy či klokani? Jak se pak přeživší zvířata dostala na svá místa na planetě?

Je velmi důležité si uvědomit, že jestliže potopa skutečně nastala, bylo kontinentální rozložení s velkou pravděpodobností odlišné od toho dnešního. Mezi vědci zastávajícími kreacionismus proto existuje populární teorie o jediném prakontinentu, o němž se Bible patrně zmiňuje (Genesis 1,9). Ten byl teprve následkem katastrofální potopy rozdělen. I pro tuto teorii nalézají kreační vědci slibné důkazy a vysvětlující modely. Pokud tomu tak skutečně bylo, nemusela zvířata cestovat až tak velké vzdálenosti a mohla být místu nalodění ve skutečnosti velmi blízko. Pokud by však byl model jednoho prakontinentu chybný, existuje stále mnoho důvodů a argumentů pro vysvětlení aktuálního rozložení živočišné říše. I evolucionisté připouštějí možnost, že živočichové mohli v historii cestovat např. přes Beringovu úžinu [67]. Není tedy vyloučeno, že v historii existovaly nějaké suché "mosty" mezi kontinenty. Osídlování planety se pak mohlo konat postupnými migračními procesy, které trvaly celá staletí, nebo také pomocí tzv. vegetačních koberců, kdy se zvířata mohla přeplavit stovky kilometrů na různých naplaveninách po záplavách apod. Je rovněž vysoce pravděpodobné, že hodně zvířat po světě rozšířili sami lidé poté, co byli rozptýleni po babylonském zmatení jazyků. Zároveň platí skutečnost, že pokud Bůh přivedl zvířata k arše, nevidím žádný rozumný důvod nevěřit tomu, že jim mohl pomoci znovu zaplnit Zemi.

C) Jak se mohla všechna zvířata do archy vejít?

Mohla a s největší pravděpodobností zbyl ještě dostatek prostoru pro jejich potravu. Nejeden vědec už se zabýval matematickými propočty potřebného místa v arše. Jejich výsledky jsou nanejvýš uspokojující [68]. Kvůli nejasnostem ohledně použití biblických loktů jakožto měřicí jednotky není jasná přesná velikost archy. I když však počítáme s nejnižšími čísly, stále dostáváme dostatek prostoru pro všechna zvířata. Shrnutí základních faktorů, které jsou pro výpočet určující:

• Noe do archy nemusel brát všechny zástupce soudobé fauny. Nemusel s sebou brát vodní živočichy, kteří mohli (byť v omezené míře) ve vodě přežít - a to i přes skutečnost, že se někdy smísila slaná voda se sladkou. Stejně tak nemusel brát ani hmyz a různé bezobratlé živočichy, kteří mohli přežít na různých nánosech vzniklých potopou (to samé platí pro rostliny a jejich semena).

• Odhady existujících živočišných druhů počítají s čísly v řádech milionů. Určitý problém ale vzniká při nutnosti vytyčit přesné hranice toho kterého druhu. To je pravděpodobně důvod, proč skeptici volají po nereálnosti této zvířecí "záchranné mise". Pro miliony druhů by skutečně místo v arše nebylo. Většinu tohoto čísla ale tvoří právě členovci, kteří na arše vůbec nemuseli být a i kdyby, jsou velmi malí a zabírají málo místa. Z milionů proto dostaneme pouze několik desítek tisíc druhů, které přicházejí v úvahu. Skutečné číslo však mohlo být mnohem menší. Bible totiž pracuje s jiným pojmem biologického druhu, než jak jej známe my. Např. koně, zebry a osli mohou být potomci jednoho typu "prakoně". Různí psi a vlci mají pravděpodobně také jednoho společného předka apod. (to však nemá nic společného s evolucí, jak jsme si již dříve uvedli). Z tohoto důvodu docházejí někteří učenci k závěru, že Noe do archy nalodil pouze několik málo tisíc živočišných druhů, které reprezentovaly dnešní (vlivem přírodního výběru početnější) druhy.
  

• Archa měla rozměry minimálně 135 x 22,5 x 13,5 m a měla tři paluby. To představuje úložný prostor cca 40 000 m3, v přepočtu pak více než 520 dobytčích vagonů. Učenci proto při výpočtech a odhadech docházejí k závěru, že naloděná zvířata zabrala pouze cca 20 % vnitřního prostoru archy [68]! Klece mohly být zároveň kvůli úspoře dávány na sebe. Proto zbylo v arše ještě velmi mnoho místa pro potraviny, nakládání s exkrementy apod.

• Je nutné vzít v úvahu, že většina zvířat je malého vzrůstu, a i když jsou některá větší, Noe mohl vzít na palubu pouze mláďata.

• Aby měla zvířata nižší spotřebu potravy, mohly být některé druhy v režimu "zimního spánku" čili hibernace.

Jak vidíte, možností pro vyřešení tohoto zdánlivě nepřekonatelného problému je mnoho. Úvahy, které v rámci odpovědi na tuto otázku zazněly, ukazují, že uvedené problémy a otazníky nemohou zatřást hodnověrností biblického popisu potopy.

Závěrečné shrnutí

Ačkoliv nelze ve věci konkrétních detailů provázejících potopu hovořit dogmaticky, existuje spousta pravděpodobných a slibných scénářů, jak se Biblí zvěstovaná zpráva o potopě mohla stát.

Bibliografie