88. otázka - Jaký postoj má křesťanství k magii?
Magie, velmi populární pojem, se kterým se setkáváme téměř na každém kroku. Různé aspekty magie a čarodějnictví vídáme v mnoha filmech, pohádkách pro děti, počítačových hrách, setkáváme se s ní v tištěných periodikách, alternativní medicíně nebo třeba v některých kurzech osobnostního rozvoje. Celý internet je prosycen různými návody, jak v sobě objevit nadpřirozenou moc, jak se naučit kouzlit, jak k sobě přitáhnout štěstí apod. Ve své podstatě se jedná o velmi atraktivní nabídku a vzrušující představu, které jsem sám kdysi podlehl. Je tedy magie součástí světa zla, nebo dobra?
Abychom mohli na tuto otázku spolehlivě odpovědět, musíme si i v tomto případě magii blíže definovat. Jistou komplikací je zde skutečnost, že se jedná o obecný pojem, který ve skutečnosti nemá žádnou široce přijímanou definici nebo členění. Navíc se magie prolíná i s jinými pojmy, jako je okultismus, hermetismus, šamanství, čarodějnictví apod. Z tohoto důvodu budu nucen dopustit se určitého zobecnění a zjednodušení, se kterým by mnoho samotných mágů nebo příznivců různých čarodějnických skupin nesouhlasilo. Nicméně tak činím s vědomím, že není nutné rozumět široké škále přístupů k magii, pokud existuje společný jmenovatel skrývající se za celou magickou praxí.
Definice magie
Pokud bychom měli magii nějakým způsobem racionálně uchopit, můžeme ji označit jako snahu ovládat a používat nadpřirozenou moc (případně Boha samotného) za účelem naplnění vlastních přání a potřeb. Nebo jinak - snaha o změnu reality podle vlastních záměrů. Toto se uskutečňuje prostřednictvím mnoha způsobů, pomocí různých rituálů, zaklínadel, čarovných formulí a za pomoci magických předmětů. Výsledkem magie může být uzdravování, nebo přivolání nemocí, proklínání, či rušení kletby, přičarování lásky, nebo nenávisti, svolávání bohatství a úrody, přivolání smrti, či požehnání apod. V centru pozornosti je zde osoba mága či čarodějnice, kteří touží ovládat živly a druhé lidi. Jinými slovy - chtějí být sami sobě bohem.
Rozdělení magie
Kulturní antropologové i mágové samotní zastávají různá členění magie podle vícero hledisek. Někdy je rozhodující geografické hledisko, jindy zase samotný cíl či prostředky k tomuto cíli potřebné. Já si dovolím magii rozdělit následovně:
-
Bílá magie - je takový druh magie, která je považována za etickou a dobrou - s cílem buďto druhým pomoci, nebo přivodit vlastní prospěch, aniž by to druhým ubližovalo či je nějak poškozovalo. V praxi se s touto magií můžeme setkat např. u tzv. léčitelů.
-
Černá magie - použití magie agresivním způsobem s cílem druhému proti jeho vůli ublížit, poškodit ho, svolat na něj prokletí, či jej přímo zabít. Její specifickou oblastí může být vúdú (voodoo), které je možná nejobávanější formou této zlé magie.
-
Milostná magie (magie lásky) - pomocí ní se snaží lidé přivolat lásku, obnovit a okořenit vztahy, nebo je negativně ovlivnit, zničit či nabourat.
-
Magie prosperity (peněz) - snaha o získání prosperity, bohatství či úrody.
Jaký je původ této moci?
"Až vstoupíš do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, neuč se jednat podle ohavností oněch pronárodů. Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. Každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti. Právě pro tyto ohavnosti Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání ony pronárody...tvůj Bůh, ti povolá z tvého středu, z tvých bratří, proroka jako jsem já (zde myšleno Ježíše Krista, pozn.). Jeho budete poslouchat...!" Deuteronomium 18:9-15
Pokud bychom měli najít nějakou opačnou definici magie a přiblížit tak více její obsah, mohli bychom ji ukázat v kontrastu s modlitbou, která je sama o sobě vyjádřením podřízenosti a vztahu s Bohem, přičemž vlastní potřeby jsou předkládány jako prosba a žádost, nikoliv jako snaha o manipulaci s Bohem. Centrem modlitby je Ježíšův příklad "ne má, ale Tvá vůle se staň". Už z této definice a výše uvedeného biblického citátu je zcela zřetelné, že magie jako taková je s křesťanstvím neslučitelná a je v reálném vyjádření jejím protipólem! Samotné čarování a využívání magie je tedy buďto vědomou, nebo nevědomou spoluprací se světem démonů. Mnoho mágů otevřeně přiznává, že využívá sil duchovních bytostí, nebo dokonce přímo démonů. Jiní se těmto silám snaží přisuzovat jiný původ, jako např. skrytá vnitřní síla, kosmická energie apod. Pokud však pohlédneme na tuto oblast optikou křesťanství, je okamžitě zcela jasné, že se jedná o působení démonických sil. Neobstojí zde ani přesvědčení, že magie, která lidem pomáhá (ona bílá magie), musí být dobrá, protože přináší lidem lásku a dobro. Nepopírám, že určité krátkodobé výhody může přinést, vždy si ovšem vybere svoji daň.
Někdy se magie snaží navléknout i křesťanský kabát. Čarodějové mohou používat pojmy jako Bůh, Ježíš, mohou využívat křesťanské symboly apod. Kdo však zná bibli a evangelium Ježíše Krista, pak je mu zcela jasné, že se jedná o falešnou snahu spojit nespojitelné. Je proto velmi smutnou skutečností, že se magie dostala i do mnoha křesťanských kruhů. Nutno dodat, že často právě do těch, které biblické poselství neberou příliš vážně a provozují pokrytecké náboženství.
Pro ně jsou výstrahou tato Pavlova slova:
"Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost, modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly, závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na království božím." Galatským 5:19-21
Neexistuje tedy dobrá a špatná magie, protože obojí nese touhu ovládat Boha, manipulovat Jím pro své cíle a být sám sobě bohem. Hledání správných cílů nesprávnou cestou je zničující jak pro mága samotného, tak pro všechny ty, kteří se dostávají pod vliv jeho kouzel.
Brána zla
Troufám si tvrdit, že magie jako taková je základní zbraní satana a všech démonů už od počátku lidstva. Propůjčování nadpřirozených schopností, kterými tito padlí andělé vládnou, je pro ně něco jako duchovní lichva. Poskytnou malý úvěr, vezmou si však mnohonásobně více. Téměř vždy více, než jsou oklamaní lidé schopni splatit. Pak přichází na řadu duchovní exekuce, krach a smrt...
Již jsme si řekli, že působení démonů Bůh výrazně omezil a stanovil jim hranice, za které ve svém působení nemohou ve vztahu k lidstvu jít. Nicméně právě magie je jednou z hlavních vstupních bran démonů do světa lidí a jejich životů. Čím více jsme pod vlivem magie a okultismu, tím větší pravomoci působit v našem životě démoni mají. Magici si chtějí přivlastnit nadpřirozenou moc, která náleží pouze Bohu. Pokud se člověk staví na Jeho místo a tuto moc si nárokuje, dostává se na Bohem zakázanou půdu. Smutnou skutečností je však fakt, že navzdory jejich přesvědčení, že oni ovládají magické síly, tyto okultní síly postupně více a více ovládají je samotné i všechny ostatní, kteří jsou jejich magii vystaveni.
V úvodní otázce této kapitoly jsme si nastolili několik základních otázek, skrze které můžeme poměřovat míru kompatibility jakékoliv nadpřirozené skutečnosti s křesťanstvím. Pokud si tyto otázky položíme ve vztahu k magii, zjistíme, že téměř všechny zcela zřetelně ukazují na její antikristovský charakter. Magie Boha neoslavuje, hledá vlastní prospěch, Boha obchází, nesměřuje druhé k osobě Ježíše Krista a popírá nutnost Jeho oběti. Zároveň přináší zkázonosné ovoce do životů jak mágů samotných, tak lidí ve sféře jejich vlivu.
Je i jiná cesta
Fascinuje vás nadpřirozeno? Chtěli byste druhým pomáhat? Jste unaveni materialismem a toužíte po něčem, co nás přesahuje? Pokud všechno toto hledáte v magii prostě proto, že nic jiného neznáte, chci vám ukázat i na jinou cestu - život s Bohem, který jediný je legitimním zdrojem nadpřirozené moci. Bůh dává svým věrným a poslušným dětem autoritu ve jménu Ježíše vymítat démony, uzdravovat a činit mnohé jiné věci. Tato moc nepochází z nás, je nám Bohem propůjčena. Ani tato skutečnost by však neměla být motivací lidí stát se křesťany. Prvotním motivem má být touha po odpuštění a Bohu samotném, veškeré další výhody z toho plynoucí jsou spíše vedlejším produktem víry. Bůh tuto moc nedává pro potěšení nás samotných či k pozvednutí našeho ega, ale používá ji k budování svého království a k záchraně ztracených. Jestliže se tedy stanete skutečnými následovníky Pána Ježíše, nebude to znamenat nudný život bez nadpřirozeného přesahu.
Vědecká skepse
Alespoň v krátkosti bych se na závěr rád vyjádřil k materialistickému přístupu, který bojuje proti jakémukoliv nadpřirozenu, včetně existence Boha jako takového. Mnoho vědeckých kapacit a skeptiků tvrdí, že žádné nadpřirozené schopnosti ani jevy neexistují. Byly vypsány dokonce i výzvy, které slibovaly lidem s prokazatelnými magickými schopnostmi hodnotné ceny (v jednom případě třeba 1 000 000 dolarů). Přesto, pokud vím, nejsou veřejně známy žádné výsledky, které by vědecká obec přijala jako svědectví o nadpřirozené moci. Skeptici velmi často při své argumentaci vycházejí ze zkušeností s podvodníky v oblasti kouzelnictví a léčitelství. Nejsem zde v pozici, kdy bych chtěl magii obhajovat, přesto věřím, že je reálná. Jak se tedy s těmito argumenty vypořádat?
Existují okultisté, kteří se naopak na mnohé podařené pokusy odvolávají. Mnohé jevy byly také zachyceny na fotografie či video, přesto nemohou být uznány jako pravé - a to z titulu formulace vědeckého důkazu, který musí být opakovatelný a za definovaných podmínek ověřitelný. Je nutné si také uvědomit, že možná většina okultistů netouží po publicitě. Vedle toho je podle mého názoru základní jádro odpovědi docela jednoduché - skutečnost, že nejsou nadpřirozené schopnosti přijímány (dokázány) racionální vědou, ukazuje na to, že neexistují žádné tupé a neosobní nadpřirozené schopnosti. V takové ovšem ani křesťané nevěří. My křesťané věříme, že jsou tyto schopnosti aktivitou inteligentních duchovních sil. Pokud si proto někdo myslí, že si dá nějakého démona pod zkumavku, plete se. Je to podobné jako veřejně vyhlásit, že očekáváme návštěvu zloděje, rozmístit po domě kamerový systém, a pozvat si celou jednotku zásahové policie a očekávat, že zloděj přijde a bude krást. Jak už jsme si řekli, za nadpřirozené jevy se maskují démonické bytosti, které mají s tímto klamem své záměry. Upřímně řečeno nevím, proč se maskují a nechtějí se nechat chytit. Možností, jak tuto zajímavou otázku vyřešit, bychom jistě nalezli mnoho. To ale nepokládám za důležité. Podstatné je, že navzdory vysokému počtu šarlatánů a podvodníků existuje moc a schopnosti, které nejsou člověku přirozené, jsou však pro něj velmi nebezpečné.
Závěrečné shrnutí
Magie je velmi populárním fenoménem pramenícím z pradávných dob, který získává na své popularitě i u nás. Jedná se o Bohem zavržené jednání, neboť skrze magii přichází člověk do kontaktu (ať už vědomě, či nevědomě) s neviditelným světem démonů a Bohu nepřátelských sil. Křesťanství se proto staví proti magii absolutně odmítavě a křesťané sloužící živému Bohu na ní nemohou mít žádný podíl.